Nakupování
28. 1. 2012
:-o
....ó jéjda......už jste někdy byli nakupovat s dětmi? Určitě ano. Nemluvím o čirém průšvihu, když vejdete s dítětem do hračkárny. Tyhle "nápady" mívám, když mě většinou přepadne emoční vlna nad hodným a slaďoučkým dítětem, které poslouchá, uklízí si po sobě a udělá co Vám na očích uvidí. Jenže pak se z návštěvy vzpamatovávám ještě hodně dlouho, a nejen já....viď, moje peněženko :-)Myslela jsem nakupování v potravinách! Když byli kluci malí, platilo u nás pravidlo "jedné". V praxi to znamená, že se v potravinách může něco koupit, ale musí si to zasloužit (nelítáme po obchodě mezi regály a držíme se způsobně košíku), a musí to být jedna věc. Do tohohle počtu spadá jak pečivo, tak předražené lahvičky s přeslazeným nápojem. Netuším proč, ale Adámek se vždy rozhodl pro pití, ale Filípek vždy pro rohlík. Vše zní zcela ideálně! Ale ouha!!! Nevím čím to je, jestli tím, že děti rostou a zjistili, že jídlo a pití dostanou stejně automaticky, tak proč plýtvat volnou volbou, nebo se obchody změnili schválně v dráždivá lákadla plná hraček.
A ne ledajakých......
Těžce vysvětlíte dítěti, že hračky jsou tady připravené pro Ježíška, a vy se můžete jen podívat, co je tyhle Vánoce "in"....ale nikdy se nepokoušejte vysvětlit tohle autistovi, obzvláště, když miluje bagry, jeřáby, vláčky a stroje všeho druhu........
Jednou, to byl Filípek v pohodovém rozpoložení, a byl opravdu moc hodný, se tatínek rozhodl, že mu rozšíříme "sbírku" dřevěných vláčků. Kdybych věděla, že je koupím i jinde než v Tescu, tak neváhám, jenže opak je pravdou.
Nevím, jestli mají autíci všeobecně problém se rozhodnout, ale Fík tenhle problém vážně má....! Chodí kolem regálů....brouzdá očičkama z jedné krabice na druhou.....znovu se vrací tam a zpátky. Taky s manaželem brouzdáme tam a zpátky...jenže z jiného důvodu.....nejvyšší ceny jsou právě v úrovni dětských očiček.....najnižší jsou až nahoře a střední uplně při zemi.
Nakonec si Filípek vybere, a zářící dává věc do košíku. Jenže!!! Po odložení do košíku řekne "NE" a zase ji vezme a vrátí zpátky. Vezme druhou věc, zase ji položí do košíku a zase ji vezme zpět a vrátí. Po páté hračce, která se jen prošla tam a zpět zase bere tu uplně první. Nevím, jestli máme trpělivost, ale nenápadně začneme vychvalovat tu nejlevnější, která se nám zdá jako "nej"......bohužel, nemáme stejný názor jako Fílípek.
Jeden velice hezký vagonek svírá Filípek velmi pevně, obrací v ručičkách a točí na všechny strany. Manžel nezaváhá......chytne malého za rukáv a řekne, super, tenhle je vážně moc hezký a rychle odchází........jenže už v polovině cesty k pokladnám ho Fílípek nechce....znovu se vracíme k regálu.....většinou ukápne i slzička........
Vítězství nečekejte. Už dlouho se nám nestalo, že by byl se svým výběrem spokojený. Většinou takové hračky odkládá už u pokladny, pokud máme štěstí, tak ji ještě ukáže doma babičce. Pak už nic.......
Nejbáječnější hračky si většinou odnášíme z návštěv. Naposledy to bylo velké auto s nabíracími kleštěmi......vydrží si s ním hrát několik hodin...nabírá lidičky, kolíčky......zkrátka....cizí hračky jsou ty nejlepší.
Ještě jeden zážitek máme z nakupování. Je sice z dřívější doby, ale hrozně nás překvapil. Ve slabé chvilce jsme jeli do hračkárny. Už doma věděl, že si jedeme koupit nějaké autíčko. Po podobných "výběrech" jako v Tescu s mašinkama jsme konečně zoufalí stáli u pokladny. A náš Fík? Začal šmátrat v kapsičce a vytáhl z ní papírové hrací penízky z dětské pokladny. Paní prodavačka byla fantastická. Hezky poděkovala, vybrala si "jako" kolik potřebuje, za to mu podala hračku. Potom s účtenkou nenápadně vrátila i papírové penízky. Myslím, že se jí moc často nestává, že někdo platí falešnýma eurama poloviční velikosti......
Ale ať jdeme nakupovat kamkoli, ať jsou kluci jakkoli hodní, nebo čertíčkoví.......nejjednodušší nakupování je bez dětí.......a můžu Vám s klidným svědomím říct, že to pak s nadšením vezmou za vděk i suchým rohlíkem.......